Burza v Tišnově a nějaké nové šperčíky

Tak to vypadá, že počasí definitivně ukončilo moje vinutkové snažení. V dílně už je zima a kahan začíná díky vzdušné vlhkosti korálky špinit. Ještě mi sice trocha plynu v bombě zůstala, ale když nejsou korálky čisté, tak to nemá cenu. Zato mám ale shrabanou větší část zahrady, což se taky počítá. Po večerech už zase šiju a toto je hotový náhrdelník, který jsem zmiňovala v minulém článku:

Pokračovat ve čtení “Burza v Tišnově a nějaké nové šperčíky”

Náhrdelníky Cassel a Západ slunce

Je středa – venku prší, jsem doma a vařím dýňovou polívku….krásné, slunečné a teplé počasí vystřídalo to pošmourné podzimní. Zítra ale už jdu do práce a docela se tam těším, přestože jsou v pátek a v sobotu volby, kdy budu sedět ve volební komisi a docela mě děsí, co mě tam může potkat.  V mezičase po večerech opět šiju a tohle je náhrdelník Cassel s jaspisem:

Pokračovat ve čtení “Náhrdelníky Cassel a Západ slunce”

Boj s kahanem

Teploty už trošku povyskočily a tak mohu trávit v dílničce vinutím korálků trošku více času než v březnu a dubnu. Od loňska, kdy jsem začala vinout, svádím boj s nastavením kahanu, aby nebyly korálky začouzené – na podzim to už vypadalo o maličko lépe, ale stejně jsem pořád nedokázala vypozorovat to správné nastavení. Na jaře jsem začínala celý proces znovu a po dvou měsících více či méně začuzených korálků jsem pomalu propadala zoufalství. Hrozně moc mi chyběl nějaký kurz! Úplně začáteční peripetie a obrovské zklamání z práce jsem popsala ve svém březnovém článku. S pocitem, že to musím přece zlomit, jsem si na začátku května vyhradila jeden den na pozorování, co kahan dělá při různém nastavení – vinula jsem šípky, u kterých je to vidět téměř hned a také rychleji chladnou. Sice mi bylo líto plácat drahou červenou barvu na něco, co možná nebude použitelné, ale přišlo mi to jako nejlepší řešení. A pak to přišlo – šípek byl čistý a já najednou přesně věděla, jaké nastavení musí být:

Pokračovat ve čtení “Boj s kahanem”

Čas letí jako splašený

Je to k nevíře, ale už je za námi i Štědrý den! – a to jsem měla představu, že na blog napíšu minimálně každý měsíc alespoň jeden článek, kdy shrnu celý měsíc a dám sem šperky, které jsem ušila. Budu se muset polepšit.

Musím se pochlubit – prodala se mi moje první samostatná vinutka – bouchli jsme doma šampíčko, protože na to, že jsem se vše učila sama, to považuji za neskutečný úspěch:

Pokračovat ve čtení “Čas letí jako splašený”