Souprava Spadlé hvězdy vznikla tak nějak omylem. Ten červený jaspis mi totiž nedával spát, a tak jsem přemýšlela, co s ním. Podle šedivých žilek v něm jsem k němu vybrala korálky v barvě hematitu, a protože jsem potřebovala zamaskovat nahoře docela velkou díru, dozdobila jsem ho šitými hvězdičkami:
Skryté poselství a volby za námi
Za ten měsíc a kousek od posledního článku mi přibylo docela dost šperků, tak se s nimi jdu pochlubit. Náhrdelník Skryté poselství s jaspisem jsem stihla ještě těsně před závěrem loňského roku:
Tentokrát šité novinky
Moje žlučníkové trápení je naštěstí za mnou a vše se vrátilo do starých vyjetých kolejí. Večery trávím s jehlou v ruce obložená pytlíky s korálky a realizuju své nápady. Tohle je soutěžní brož s achátem na téma: „Spona, brož či špendlík aneb drobnosti na doladění outfitu.“
Do Benešova na otočku, náhrdelník v TOPu a nové šperky
Tentokrát začnu událostí, která se mi stává maximálně jednou za rok -ve středu na titulní stránce Fléru jsem měla v TOPu svůj náhrdelník:
Mám velkou radost, i když své štěstí v této oblasti mám vybráno zase na rok dopředu. Pokračovat ve čtení „Do Benešova na otočku, náhrdelník v TOPu a nové šperky“
Vyhlížení jara a pocit promarněného času
Dny teď utíkají pořád tak nějak stejně – i proto je článek po delší době, než jsem plánovala. Jediné, co stojí za zmínku je, že jsem po téměř dvouleté přestávce vynucené covidem opět začala chodit cvičit. Poprvé jsem se s Port De Bras potkala někdy před 11 lety, kdy to byla novinka. Před tím jsem dva roky chodila na orientální tance, které se mi neskutečně líbily, ale jsem kopyto, které si absolutně nepamatuje choreografie a ladnost pohybů jsem také do vínku moc nedostala, takže bylo velmi rychle rozhodnuto, kterému cvičení dám přednost. Ale pravdou je, že i nadále tíhnu k orientálnímu typu šperků, což je vidět i na tomto náhrdelníku s labradoritem:
Pokračovat ve čtení „Vyhlížení jara a pocit promarněného času“
Jak mi covid změnil plány
Když už jsem začínala doufat, že se letošní Mikulášské Minerály opravdu uskuteční, hodil mi do mých plánů vidle covid. Kde se vzal, tu se vzal – nikdo neví odkud. Teda, vím jen, že ho přinesl manžel (mimochodem dvakrát otečkovaný), ale kde ten k němu přišel, se nám zjistit nepodařilo. Všichni, se kterými se v posledním týdnu viděl, byli zdraví jako řepy, v práci taky nikdo nový s covidem….nechápeme to, ale je to tak. Manžel si poležel tři dny s rýmou a kašlem, v neděli jsem začala kašlat i já – protože spolu spíme v posteli, tak nic divného, prostě rýma, řekli jsme si. Jenže v pondělí jsem neprošla plivavacím testem v práci – byl pozitivní. Ještě na pondělní dopoledne se mi podařil sehnat termín na PCR testy a ty byly také pozitivní. Takže potvrzeno.
Nové šípky a první sníh
Tento náhrdelník jsem slibovala asi rok. Jsem hrozná, protože na šití některých věcí musím prostě uzrát, nedokážu šít na povel. Ale o to hezčí náhrdelník je, nebo si to aspoň myslím:
Náhrdelník Kristel a dovolená v Jeseníkách
A je tu podzim, zatím ještě docela teplý a hezký, ale brzy ho vystřídá období, které nemám vůbec ráda. Nesnáším vstávání do práce za tmy, nesnáším to pošmourno, mlhavo, pršavo, ale hlavně trpím nedostatkem sluníčka a světla. V šest večer mám pocit, že už nemá cenu nic začínat a že bych se měla pomalu přesunout do postele….tohle období je pro mě prostě neveselé truchlivé. Ještěže mám aspoň ty korálky, které vnáší do těchto pošmourných dnů světlo, barvy a radost. A jedním z těchto krásně barevných náhrdelníků je i náhrdelník Kristel:
Pokračovat ve čtení „Náhrdelník Kristel a dovolená v Jeseníkách“
Souprava s amonitovými simbircity
Šití této soupravičky jsem si opravdu užívala – jednak jsem tvořila z luxusních kamenů, které si tak nějak samy řekly, jak by chtěly být obšité, a jednak jsem ji dělala pro jednu velmi milou zákaznici, která mi dala v tvorbě naprosto volnou ruku.
Ne, opravdu se neflákám…..
Slibně nastartovanou frekvenci sem napsaných článků jsem bohužel přerušila. Samozřejmě, že jsem nepřestala šít úplně, jen asi poslední týden mi jehla a korálky nic neříkaly. I ty vinutky jsem musela o víkendu oželet – prostě byly na programu důležitější a neodkladnější věci.
