Dny se mi slévají do jednoho celku, který je nabourán pouze pátečním úklidem a víkendem, i když ani tady není únik ze všednosti. Mám štěstí, že můžu aspoň chodit do práce, protože to už by byl jeden den jako druhý tuplem. Těšila jsem se, že už bude konečně jaro, a já vytáhnu minimálně jednou týdně kolo, a zajedu si na zahradu do dílny – místo toho jsme v pátek (a nejen v pátek) vstávali do zasněženého rána:
Náhrdelník Dia a radosti i strasti současného bytí
Náhrdelník Dia byl hotový už minulý týden, ale chuť vypsat se ze svých dojmů a emocí je až dnes.
Pokračovat ve čtení „Náhrdelník Dia a radosti i strasti současného bytí“