Po Vánocích jsem se vrhla do nového roku plná elánu a touhy po šití nových kousků. Na Minerálech se mi totiž prodala spousta šperků a tak mi to dodalo novou energii.
Pokračovat ve čtení „Co se událo nového a hlavně šperkové novinky“

Kouzlo šitého šperku
Po Vánocích jsem se vrhla do nového roku plná elánu a touhy po šití nových kousků. Na Minerálech se mi totiž prodala spousta šperků a tak mi to dodalo novou energii.
Pokračovat ve čtení „Co se událo nového a hlavně šperkové novinky“
S novou prací celý můj život zase nabral na obrátkách a nebýt toho, že jsem nemocná, tak by tento článek asi nevznikl. Jen si týden poležím s kašlem starého tuberáka a pak hajdy šupky zase do práce. Blbé je, že moje marodění vyšlo zrovna na velikonoční týden, kdy tu měla být dcera s rodinou – a já se tak těšila na to moje malé usměvavé sluníčko! No nic, uděláme si Velikonoce o týden později…
V tom hektickém minulém roce jsem stihla i něco málo ušít, ale byly to spíše drobnosti, náhrdelník s jaspisem maligano a chalcedonovými kuličkami byl výjimka:
Nemůžu tomu uvěřit, že už je za námi půlka prázdnin! Hrozně to letí, obzvlášť, když je pořád co dělat. A to v domečku rozhodně je! Kromě zařizování jsem si našla i čas na šití, protože mi to už chybělo. Tohle je souprava na přání k letní červené sukni s puntíky, ale dělala parádu i v zimě:
Píšu tento článek a přitom se dívám z úplně jiného okna, než jsem se dívala při psaní posledního článku. Neuteklo sice zase tolik času, ale v mém životě se toho změnilo opravdu hodně! Zkusím to sem všechno sepsat a jen doufám, že na nic hlavního nezapomenu.
Náhrdelník Andrasté se shatuckitem a tyrkenitovými korálky je ještě z července a už má svoji majitelku:
Květen a červen – dva nejhezčí měsíce v roce jsem strávila úplně jinak, než byla moje původní představa. Těšila jsem se na mé výpravy na kole, čas strávený v dílničce a na zahrádce, všechnu tu krásnou zelenou, spoustu sluníčka a zpěvu ptáků….. Místo toho jsem byla doma, kašlala do peřin a dusila se záchvaty šíleného kašle – černý kašel si mě našel. A že to stálo za to! Nebudu zabíhat do podrobností, ale nic horšího jsem v životě zatím neměla. Tři týdny jsem strávila doma na neschopence, další dva týdny bych v práci bez pálivých bombónů neměla šanci vydržet. Celkem dva měsíce naprosto vyčerpaná a vyřazená z provozu, protože nejvíc se kašel objevoval v noci a nic na něj nezabíralo, nikam jsem nemohla (i když už jsem byla oficiálně zdravá), protože záchvaty dávivého kašle se objevovaly kdykoliv. Tak doufám, že už budu mít celoživotní imunitu, protože podruhé už bych to asi nedala.
Čas jsem nejen nedohnala, jak jsem slibovala v minulém článku, ale dokonce o dva měsíce protáhla…Já to nechápu, vždycky jsem si plánovala, jak budu mít spoustu volného času, až budu dělat na zkrácený úvazek, ale opak je pravdou. Je fakt, že nejsem tak extrémně unavená, protože mám čas i odpočívat, ale pořád mám co dělat a rozhodně se nenudím. Takže navazuji na minulý článek, ale paměť je krátká, tak možná nebudou všechny události hezky chronologicky poskládané.
Na podzim a začátkem zimy jsem pracovala hlavně na objednávkách, jednou z nich je i tato souprava se zeleným avanturínem:
Jak jsem slíbila v minulém článku, navazuji zářím, přestože už máme únor. Protože prezidentské volby byly minulý rok už v lednu, mohli jsme vyrazit na dovolenou až v září tak, jak to máme rádi, což se nám letos nepodaří, protože budou koncem září volby do krajů a tím pádem jsou přípravy v plném proudu a proto logicky dovolenou nedostanu. Už potřetí jsme byli v Matale (pohled na městečko je na fotce vlevo), která se nachází na jihu Kréty a je tam nádherně.
Pokračovat ve čtení „Zářijová Kréta a spousta nových šperků“
Za okny prší a na příští týden slibují brutální mrazy, já se ale vracím ve vzpomínkách do léta. Půl roku uteklo jako voda a přestože jsem strašně chtěla, na článek se našel čas až teď.
Někdy v červnu jsem ušila náhrdelník s labradoritem v tyrkysových barvách a byl to zároveň na hodně dlouhou dobu poslední šitý šperk.
Tímto článkem se vrátím v čase až do května, kdy byla naší noční můrou podlaha v chatě. Celý problém byl opravdu způsobený takovou hloupostí, jako je zakrytí parozábranou, kdy podlaha nedýchala a srážela se tam veškerá vzdušná vlhkost a zbytky vlhkosti ze dřeva. Potvrdili nám to nezávisle tři různí lidé, kteří se zabývají stavbami, a nakonec to uznal i majitel firmy, která nám chatu stavěla. Po prvotním šoku, že máme v chatičce dřevomorku, což se nakonec nepotvrdilo, se dostavilo v různých vlnách a v různé míře zoufalství, co s tím budeme dělat. Nic totiž nešlo podle plánu……
Dubnové počasí bylo vskutku aprílové -ve dny, kdy bych mohla jet na zahradu, většinou pršelo nebo byla zima, a tak jsem se věnovala spíše šitým šperkům. Náhrdelník Frederica s lemon chryzoprasem: