Skryté poselství a volby za námi

Za ten měsíc a kousek od posledního článku mi přibylo docela dost šperků, tak se s nimi jdu pochlubit. Náhrdelník Skryté poselství s jaspisem jsem stihla ještě těsně před závěrem loňského roku:

Je legrační, jak v něm každý vidí něco jiného – někdo anděla a někdo pavouka. Přitom když jsem ho šila, tak se mi ty čáry jen tak poskládaly. Nebyl tam žádný prvoplánovitý motiv. Proto náhrdelník dostal jméno Skryté poselství.

Náhrdelník s vinutkami jsem odkládala hodně dlouho a přitom jsem se na ně tak těšila! Je to jedna ze tří soupraviček vinutek, které jsem dělala někdy v srpnu. Jedna souprava je na prodej na Fléru a třetí čeká na zpracování, ale už je zamluvená.

Jmenuje se Živé květy:

 

Když vám praskne vinutka přesně v půlce a je docela podařená, tak ji přece nevyhodíte, že? A tohle je přesně ten případ:

Miluju tyto krajinky na jaspisech! Bohužel na každém tom krásně vybarveném kabošonu je docela velká díra, která měla být samozřejmě nahoře, ale mně se líbil jaspis otočený, a tak bylo potřeba dírku zamaskovat – k tomu se hodily malé almandiny:

No, není ta dramatická krajina úžasná?

Už delší dobu jsem chtěla přes kamínek ušít strom, ale nějak na to pořád nebyla ta správná chvíle a většinou se to na ten minerál ani nehodil.  Ale pak jsem měla v ruce tuto odrůdu hematitu z Uralu (spekularit) a připomnělo mi to noční krajinu. A bylo rozhodnuto. Bohužel fotka nedokáže zachytit odlesky spekularitu, ale je to hodně zajímavý náhrdelník:

Sice celý černý, ale zase se ke všemu hodí.

Konečně jsem se odhodlala si koupit ty svinsky drahé Miyuki korálky na prstýnky:

A udělala jsem si šablonu na vytváření vzorů. Tak se teď po večerech bavím vymýšlením nových vzorů tak, aby mi to vyšlo na počet korálků.

Mentolově zelený a prostřední ve spodní řadě jsou „moje“ vzory.  Nachystané mám další, ale budu muset dokoupit korálky, protože těch 5 g (nebo taky 1 g) v pytlíčku je hned pryč.

A jinak jsem celý leden vypisovala jeden voličský průkaz za druhým a chystala volby prezidenta. Hrůza to byla! – kdo to nikdy nedělal, tak vůbec netuší, co se musí všechno vyvěsit, kolik papírů nachystat….no, jsem ráda, že je to za námi. Letos jsem si „užila“ přípravu téměř celých voleb sama.  A úplně nejlepší bylo, když jsme v den konání 1. kola sháněly lidi do komise, protože nám dva lidé vypadli ( + další kočena vypadla dva dny před konáním, tam to ale ještě nebyl takový problém) , pak nám onemocněl zapisovatel na 1. kolo a u druhého kola se to opakovalo – dva lidi už ve středu řekli, že něco špatného snědli a druhého kola se prostě nezúčastní. A shánějte pak někoho takto narychlo a hlavně! za ty mrzké prachy! Ale byly tam i úsměvné chvilky, když se například dvanáctiletý hoch dožadoval voličského průkazu (samozřejmě žádný nedostal) a pak z něj vypadlo, že to dá k soudu, protože bojuje za právo dětí volit. No, nakonec to všechno dobře dopadlo a jsem strašně ráda, že teď minimálně rok se už žádné volby konat nebudou.

Nejvíc mě pobavil článek o připravované novele volebního zákona, že by měly být volby jen v jeden den. To musí navrhovat někdo, kdo nikdy neseděl ve volební komisi. Protože přijít ráno na půl sedmou (za předpokladu, že bude vše nachystané den dopředu) a do večera do desíti sedět za stolem v komisi, kdy vydáváte úřední obálky a registrujete voliče, a pak teprve, po 15 hodinách nepřetržité práce ( protože pokud je v komisi 5 lidí, tak si opravdu nemáte šanci odpočinout) začínáte sčítat hlasy, což například u nás trvá u nejjednodušších prezidentských voleb nějaké dvě tři hodiny, a pak s těmi výsledky jedete ještěv noci na magistrát, tak to je prostě mazec. A to vše prosím u řadového člena volební komise za směšných 2.500,- za celé 4 dny (dvě kola vždy pátek a sobota).  Už teď sedí v komisích převážně důchodci, ale tohle prostě nemají šanci zvládnout…..A pak je tu taky zákoník práce – mám pocit, že nesmíte být v práci déle jak 12 hodin. Takže uvidíme, jak se to všechno vyvine, ale minimálně by se nad tím měli autoři novely zamyslet.

Začínám se připravovat na jaro – dneska jsem si byla vybavit nové brýle na vinutí. Po roce mi popraskaly obroučky u těch nekřesťansky drahých brýlí (stály kolem 3,5 tisíc) a vypadávalo mi z nich sklo, takže mi zasadí ta fialová speciální skla do nových obrouček – což bude stát další litr, ale jednu výhodu to má – konečně mi brýle při vinutí nebudou sjíždět dolů a budou hezky držet. To se mi to bude pracovat!

 

 

 

 

 

 

2 odpovědi na “Skryté poselství a volby za námi”

  1. Ten černý náhrdelník se stromem je naprosto úžasný! To zase jednou lituju, že nenosím jiné šperky než náušnice, protože – ach. A oslovil mě ještě náhrdelník s vinutkami, ten je taky naprosto podle mého vkusu. Tyhle šperky se mi asi nikdy neomrzí sledovat.
    Ve volební komisi jsem byla jen jednou, když mi bylo kolem osmnácti, a byl to tehdy příjemný přivýdělek a vlastně mě to docela bavilo, sledovat lidi, kteří tam přichází, a v duchu je odhadovat. Ty stresy, které ale popisuješ Ty, zní už méně zábavně… když odpadnou lidi na poslední chvíli, je to vždycky naprd 🙁

  2. Když jsem seděla v komisi, tak mě taky bavilo sledovat lidi. Jako příjemný přivýdělek to může být snad jen pro důchodce, kteří nemají co dělat, protože v dnešní době je jakákoliv brigáda zaplacená lépe. Těch v přepočtu 70 korun na hodinu mi přijde sakra málo (a to se poprvé peníze nedanily), a proto je také problém sehnat lidi do komise.
    A jinak moc děkuji za milý komentář! Mám radost, že se šperky líbí….

Napsat komentář: Eithné Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *