Minulý rok byl pro mě o hodně klidnější než rok předchozí, který byl plný životních změn. V podstatě bych řekla, že se nic nedělo – nastavila jsem si režim v práci, co bych ráda stihla doma a zbylo mi i dost času na tvoření – přes léto jsem pilně pilovala kuličky vinuté nad kahanem, od října pak přišly na řadu šité šperky. Tohle je poslední náhrdelník roku 2021 pojmenovaný Ledové květy, který by se ale spíše měl jmenovat Nenafotitelný:
Tento vzácný modro-bílý kámen se jmenuje larimar a je také známý jako kámen delfínů. Je vulkanického původu a patří do skupiny křemičitých minerálů zvané pectolity. Larimar se nachází pouze na jediném místě na světě, a to v Dominikánské republice v oblasti Los Chupaderos, a je téměř vytěžený. Proto ta vzácnost. Tyto kameny jsou v podstatě investiční záležitost, protože stejně jako třeba u vltavínů, jejich cena neustále stoupá a klesat určitě nebude.
To byla odbočka ke šperkům, teď se vrátím opět k běžnému životu – o víkendech u nás byly hodně naše holky i s partnery – a přestože to většinou přinášelo více času stráveného v kuchyni, tak jsem si to užívala. Mám ty společně strávené chvíle moc ráda. Mým snem je pořídit si roubenku někde na Vysočině, kde bude velký obývák s kuchyní, kachlovými kamny a velkým stolem pro 8 – 10 lidí. V našem panelákovém bytě totiž neustále narážíme na problém s místem – když se takto sejdeme, tak to obnáší neskutečné manévry, aby se najedlo 6 lidí zaráz. Na stůl už se pak mimo talíře a skleničky nevleze vůbec nic, ale kdo bydlí v paneláku, tak to určitě dobře zná.
Náhrdelník Alopé s krásným labradoritem:
Kdo sleduje můj blog, tak si o všech těch menších či větších událostech minulého roku mohl přečíst a nemá cenu je sem znovu vypisovat. Jak už jsem zmínila v úvodu – rok 2021 byl vcelku poklidný. Příští rok mě v květnu čeká Zkouška odborné způsobilosti, z které mám velký respekt a přestože jsem měla předsevzetí, že se začnu učit od září, tak se mi to nějak nepovedlo. Nějaké otázky jsem si sice už přečetla, ale tím to tak nějak skončilo – ale jedno vím určitě, do hlavy to nepoleze a je toho fakt hodně.
Čelenka s oddělávacími peříčky pro strašně milou kolegyňku v práci, která dala neskutečně práce, přestože to tak úplně nevypadá:
Novoroční předsevzetí si nedávám, podle mě to nemá smysl – buď chci něco změnit, a pak to udělám hned, nebo nechci a pak nemá smysl čekat na Nový rok. Nicméně jsem si objednala knihu Detoxikuj život od Barbory Englischové a uvidím, jestli se mi podaří si správně přát a oprostit se od negativních emocí ve spojitosti s našimi sousedy (záměrně sem nepíšu přivlastňovací jméno (nebylo by slušné) – tohle je moje asi první novoroční předsevzetí v životě. Uvidíme, jestli se mi to podaří.
Na závěr přeji všem – ať už těm, kdo čtou můj blog pravidelně, nebo těm, kdo sem zavítali poprvé či občas – aby se jim plnily sny a rok 2022 byl pro ně rokem klidným plný osobního štěstí a pocitu naplnění.
Moc hezky sepsané. Přeju do nového roku, ať je co nejhezčí, ať se i my pokocháme spoustou nových šitých šperků a ta zkouška ať dopadne na jedničku 😉
(A tu roubenku, ale nejsem si jistá, jestli to už nepřeháním s příliš blízkou budoucností :-))
Eithné, moc děkuji za milý komentář a přání!
Knížku jsem přečetla jedním dechem a začínám na sobě pracovat, tak uvidíme, jestli si umím správně přát – roubenka tam je taky, i když zatím není na pořadu dne – ale člověk nikdy neví….